Babí léto vrcholí, pavučiny ve vzduchu se nám lepí na nos, jdeme natrhat pelyněk a třezalku. Do divočiny raději s průvodcem. Na vyšlapaných křižovatkách se zdraví poutníci s igelitkami a hledači pokladů. Když potřebujeme vědět, kudy dál, vyškrábeme se na železniční násep. Pod námi se otevírá městečko improvizovaných igelitových týpí s ohništi. Obydlí hlídají tlupy divokých psíků. Nemůžeme se přiblížit. Vážeme divokou kytici po svazcích. Spíš je to otep. Zásoba na zimu. Zemité tóny, měděná až černohnědá a stříbro pelyňků.