Na smrtnou neděli se setkávají symbolické protiklady život a smrt za účelem očisty. Ráno se vynáší smrtka a odpoledne se přivolává koledou léto, líto, teplo, nový život. Objekt líta v podobě panenky či nazdobeného stromečku roznášela po vsi pouze děvčata. Líto se drželo v sepnutých dlaních a vrtělo se s ním stejným směrem jako je pohyb Slunce. Přitom dívky odříkávaly koledu, chodily s lítem od domu k domu a dostávaly bílá vejce, která pak na Velikonoční pondělí pomalovaly a rozdávaly chlapcům. Líto bylo živé. Na stromek se podle oblastí věšely barevné stuhy, vejce, svaté obrázky, řetízky, holubičky nebo se na vrcholek připevňovala panenka. Efeméří líto pochází z Vysočiny, je to souška smrku, protože jsme nechtěly řezat mladý stromek. Zdobení však již plně symbolicky přivolává dlouho očekávané období života, jaro a léto. Obrázky svatých jsme vybraly na podporu naší práce. sv. Fiakr – patron zahradníků sv. Terezie z Lisieux – patronka květinářů sv. Barbora – patronka architektů sv. Hildegarda von Bingen – patronka bylinářů sv. František z Assisi – patron ekologů