Na zem se snášel jemný sníh. Tři dívky bíle oděné procházejí krajinou, splývají s vysokou travou , jen jejich rozcuchané tmavé vlasy s korunkami září mezi stromy jako tmavé body. Barbory stříhají větve třešní a klepají na okna stavení. Zpívají píseň o svaté Barboře a děti poté podarují jablky, ořechy a fakulkami. Poslyšme i my příběh odvážné dívky Barbory, která se nevzdala své víry.
Barbora byla dcerou zámožného otce, zapřísáhlého odpůrce křesťanů. Aby ji uchránil před nepříznivými vlivy okolí, zavřel ji do věže a nechal hlídat. Proto je Barbora zobrazována často s věží. Jeden ze sluhů však Barboru tajně obrátil na víru. Když jednou otec při návštěvě našel u Barbory kříž, nutil ji, aby se své víry vzdala. To Barbora odmítla. Otec ji hnal k soudci a ten rozhodl Barboru mučit, aby se víry zřekla. Nejdříve nechal Barboře useknout prsty, ale i po té statečná Barbora vytrvala. Nakonec jí sťali hlavu a do otce v tu ránu udeřil blesk a padl mrtvý k zemi. Svatá Barbora je patronka horníků, stavitelů, architektů, kameníků, kuchařů a řezníků.
Větévka barborky nošená ve výstřihu dívky, měla přivábit chlapce. Pokud vykvetla přesně na Štědrý den, znamenalo to, že se dívka do roka provdá. Jiná pověra praví, že si dívky na jednotlivé větévky věšely cedulky se jmény chlapců, a která vykvetla první, chlapce toho jména si dívka vzala za muže. Rozkvetlá zlatice věští peníze, bříza zdraví a třešeň lásku. Na lásku!